Page 8 - Euroregion Nisa 30 let

Telefonische Verbindungen nach Polen und in die ČSSR gab es so gut wie nicht. Also fuhr Frau Watterott ins polnische Jelenia Góra zum Woiwoden Jerzy Nalichowski und nach Liberec zum Primator Jiří Drda, um unsere Überlegungen vorzutragen und die Herren nach Zittau zum Gespräch einzuladen. Hilfreich waren auch Gespräche in Bogatynia mit dem ersten frei gewählten Bürgermeister Grycz. Es waren die richtigen Leute, die
wir fanden. Jerzy Nalichowski kam aus der Solidarność und hatte im Gefängnis gesessen, Jiří Drda kam aus der Bürgerbewegung. Ab jetzt trafen wir uns abwechselnd in Jelenia Góra, Liberec und Zittau.
Da wir als Deutsche Mitglied der EU waren, wurde gemeinsam nach von Brüssel nanzierten grenzüberschreitenden Projekten gesucht. Uns el die Rolle der Vermittler für alle drei Seiten zu. Immer mehr wurden in die Diskussionen engagierte Bürgermeister der drei Länder eingebunden. Denn die Konzepte sollten ja von unten entwickelt werden.
Im Oktober 1990 besuchte der damalige Bundespräsident von Weizsäcker den Landkreis Zittau. Das war für unser Projekt ein großer strategischer Vorteil. An der Friedensstraße versprach er uns, sich auf
der polnischen Seite für den Bau der Straße Zittau - Hrádek über polnisches Territorium und die Erö nung des Grenzübergangs einzusetzen. Später, durch Weizsäckers Vermittlung, konnten auch die polnischen und tschechischen Staatspräsidenten Wałęsa und Havel gewonnen werden, für das Projekt Euroregion die Schirmherrschaft zu übernehmen. 1991 wurde die Euroregion rechtlich gegründet und bekam eine administrative Struktur.
Telefonické spojení do Polska a ČSSR téměř neexistovalo. Paní Watterottová se tedy
vydala do polské Jelení Hory za někdejším wojwodou Jerzym Nalichowským a do Liberce za primátorem Jiřím Drdou, aby jim přednesla naše úvahy, a oba pány pozvala do Žitavy ke společnému jednání. Prospěšné byly i rozhovory v Bogatyni s prvním svobodně zvoleným starostou Gryczem. Lidé, které
jsme nalezli, byli těmi správnými lidmi. Jerzy Nalichowski byl členem Solidarity a v minulosti byl vězněn, Jiří Drda byl členem Občanského fóra. Od této chvíle jsme se setkávali střídavě
v Jelení Hoře, Liberci a Žitavě.
Jelikož jsme jako Němci byli členy EU,
hledali jsme společně přeshraniční projekty nancované Bruselem. Připadla nám úloha zprostředkovatelů pro všechny tři strany.
Do debat se stále více zapojovali angažovaní starostové ze všech tří zemí. Koncepce je totiž třeba vyvíjet zdola nahoru.
V říjnu 1990 navštívil okres Žitava tehdejší spolkový prezident von Weizsäcker. Pro náš projekt to byla velká strategická výhoda.
Na hraničním přechodu Friedensstraße nám slíbil, že se zasadí o výstavbu silnice
ze Žitavy do Hrádku přes polské území
a otevření hraničního přechodu. Později, díky Weizsäckerově zprostředkování, se podařilo získat i polského a českého prezidenta, Wałęsu a Havla, kteří nad projektem euroregionu převzali záštitu. V roce 1991
byl právně založen Euroregion Nisa a získal administrativní strukturu.
Połączenia telefoniczne z Polską
i Czechosłowacją prawie nie istniały.
Pani Watterott pojechała więc do Polski,
do Jeleniej Gory, do wojewody Jerzego Nalichowskiego oraz do Liberca,
do prezydenta Jiřego Drdy, aby przedstawić nasze pomysły i zaprosić ich na rozmowy
do Żytawy. Pomocne były również rozmowy w Bogatyni z pierwszym wybranym
w wolnych wyborach burmistrzem Gryczem. Tra liśmy na właściwych ludzi. Jerzy Nalichowski wywodził się z Solidarności,
w związku z czym w przeszłości przebywał w więzieniu, Jiří Drda pochodził z Forum Obywatelskiego. Od tej pory spotykaliśmy się na przemian w Jeleniej Górze, Libercu
i Żytawie.
Ponieważ jako Niemcy byliśmy członkami UE, wspólnie poszukiwaliśmy transgranicznych projektów nansowanych przez Brukselę. Przypadła nam rola pośrednika dla wszystkich trzech stron. W dyskusjach uczestniczyli coraz bardziej zaangażowani burmistrzowie
z trzech krajów. W końcu koncepcje miały być tworzone oddolnie.
W październiku 1990 roku ówczesny prezydent federalny von Weizsäcker odwiedził Powiat Żytawski. Był to ogromny atut strategiczny dla naszego projektu.
Na Friedensstraße obiecał nam, że będzie lobbował po polskiej stronie na rzecz budowy drogi Żytawa – Hrádek przebiegającej
przez terytorium Polski i otwarcia przejścia granicznego. Później, dzięki pośrednictwu Weizsäckera, do objęcia patronatu honorowego nad projektem Euroregionu zostali przekonani także prezydenci Polski
i Czech – Wałęsa oraz Havel. W 1991 roku Euroregion otrzymał strukturę prawną oraz strukturę administracyjną.
euroregion
neisse–nisa–nysa
6